DAUPHIN

Čas zabijáků (Studie Rimbauda)

Jedním z nenápadných nakladatelských překvapení pro mne bylo loni na podzim první české vydání esejistického textu jiného Američana, Henryho Millera. Je to Čas zabijáků s podtitulem Studie o Rimbaudovi.

Jak je připomenuto v anotaci knihy, není to v pravém slova smyslu Rimbaudův portrét jako právě tři knihy, které jsme zmínil výše. Je to především poměřování Rimbaudem, psaní o sobě samém, tedy o Millerovi. Ale je to text natolik nápaditý a objevný, že nezestárnul ani po více než sedmdesáti letech. A je to esej stejně o literatuře jako o světě, o lidech. Poslechněte si pár vět z úvodu: „Status básníka – a toto slovo užívám v širším i užším smyslu – nepochybně odhaluje skutečný stav vitality národa. Čína, Japonsko, Indie, Afrika, primitivní Afrika – odtamtud stále ještě poezii nelze vymýtit. Co v této zemi zjevně postrádáme, aniž bychom si to však uvědomovali, je snílek, geniální šílenec. A o něco dále ve stejném duchu: Ve víru přicházející temnoty a chaosu – učiněného blázince – dnešní básníci ustupují a balzamují se tajnou řečí, co je čím dál méně srozumitelná. A jak jeden po druhém zhasínají, tak státy, které je zplodily, se s vervou řítí do záhuby.“ Ano, jistě, Henry Miller patřil také k těm vidoucím snílkům a jeho téměř manifest o souvislosti mezi respektem k básníkovu hlasu a stavem společnosti se dnes naplňuje mnohem zřetelněji.


Zdenko Pavelka OKO Kosmasu 9. února 2018