Michail Leonovič Gasparov (1935 – 2005)

Nejvýznamnější současný versolog v Rusku.

Byl důkladně obeznámen se všemi stěžejními teoretickými proudy v humanitních vědách 20. století, hlásil se coby žák ke klasikovi formalistické versologie Borisi Tomaševskému, pracoval později v blízkosti sémiotické školy i pozdního strukturalismu. Obzvlášť počínaje perestrojkou se stal jednou z nejdůvěryhodnějších a nejvlivnějších autorit v prostředí literárně orientované ruské inteligence.

Především se ale jeho badatelský přístup vyznačoval znalostním a metodologickým záběrem, který by odpovídal spíš pestrému akademickému kolektivu než jednotlivci.

Od 80. let se v ruském intelektuálním prostředí formoval kult Michaila Gasparova, provázený množstvím cen, titulů a členství v prestižních grémiích. Množství oslavných vzpomínek v posledních letech provázely konference a sborníky věnované jeho vědeckému odkazu.

Co se týče výzkumu evropského verše (jeho monografie vyšla v nynější podobě prvně roku 1989), představuje Gasparov vzácné propojení pronikavého vhledu do jednotlivých segmentů zkoumané problematiky s celkovým kulturně-historickým přehledem. Jeho prezentace antiky byla na veřejnosti ze všech jeho četných kulturně-historických aktivit asi nejznámější, ale jiná historická období počínaje kontextem indoevropským a konče současnou poezií znal Gasparov také znamenitě.