Od dětství prchala před tvrdou realitou do světa fantazie a psaní. Po maturitě krátce pracovala ve zdravotnictví, potom deset let působila v brněnské redakci Svobodného slova jako technická pracovnice, řečená dálnopiska. Vrátila se tedy zpět k práci ve zdravotnictví. Sedmnáct a půl roku na plný úvazek pečovala o mladšího syna s kombinovaným postižením, dva roky zároveň i o matku po CMP, opravovala dům po požáru, čelila rozvodovým peripetiím i stálému přítomnému nedostatku peněz, aby své zkušenosti shrnula v SOS kuchařce. Napsala několik básní, její touha však vždy směřovala k beletrii. Prvotinou je novela s názvem ...a potom. Přestože by se to mohlo nabízet, není tato novela příběhem jejího života.