Milan Hrabal (*1954)

Básník, překladatel, editor, redaktor, organizátor kulturních akcí a městský kronikář. Pracoval jako ekonom, úředník a knihovník. Vydal knihu pro děti Prázdniny ve Žvatlánsku (1999), povídkový soubor Noci jen pro nás (1997) a sbírky poezie: Sólo větru (1981), Čas pospíchá (1985), Nepřetržité zítřky (1989), Zrcadlo pro Quijoty (1990), Nepokoje (1994), Kamenná křídla (1996), Cokoli proměnlivého (1997), Láska mezi paneláky (1999), Na svatbu k chagallům (2000), Domluvená šifra (2022) a poému Cestou bolesti a víry (2010), která v roce 2022 vyšla v novém, šestijazyčném vydání. Dvě sbírky mu vyšly německy(Eine schimmernde Wabe Glimmer, 2017; a Wenn die Fische davonfliegen, 2019) a výbor básní polsky (Erotikon / Erotyki, 2000). Některé jeho básně byly zhudebněny. Překládá především z lužické srbštiny (knižně vydal mj. antologii nové lužickosrbské poezie Jazyk, jímž porozumíš větru, 2009). Jeho literární a překladatelská práce byla několikrát oceněna (mj. Gogolova cena). Je členem PEN klubu, sdružení Q a Společnosti přátel Lužice. Žije ve Varnsdorfu.