„Svět, o němž vypráví, ozvláštňuje Nowicki až výstřední osobitostí svého myšlení, vnímání i snění. Vzbuzuje zvědavost. Ukazuje se ve zdánlivě prostých a srozumitelných podobách, pozorný čtenář si však brzy povšimne drobných posunů v jeho autostylizacích: nenápadná hra s maskami naznačuje hlubší zakotvení skutečnosti, kterou překrývají. Do jaké míry tu vlastně splývá autor s vypravěčem? Do jaké míry je vypravěč literární postavou? Kdo vlastně je Arnold Nowicki?“ Viktor Šlajchrt
