DAUPHIN
photo © Jan Horáček


Björn Larsson  Filologův sen

Vyšlo 10. 10. 2011
  • Devět povídek klasického střihu se nekomplikovaně zabývá různými formami objevitelství. Hrdinou je speleolog, který prochází jeskynními systémy stále hlouběji až... Virolog důsledně putující za Nobelovou cenou až..., filolog hledající univerzální systém jazyka až ..., astrfoyzička hledající lásku uprostřed hvězdokup až... Kniha je průvodcem po lehce intelektuální dobrodružstvích ducha jemně parodující současný těžce intelektuální univerzitní systém bádání.

  • Tuto knihu doporučují ke čtení Čítárny, upozorňují na ni i Skandinávský dům, Literární noviny a Česká televize.

  • Přečtěte si recenzi na tuto knihu z portálu iLiteratura.cz.

  • Ze švédského originálu Filologens dröm (2008) přeložila Helena Stiessová.

  • Edice Pop, určená nejen pro dny letní a prázdninové.

  • Náklad 1000 ks, V2 matné lamino chlopně 110 x 175 mm, 280 stran

  • ISBN: 978-80-7272-384-3
  • Cena: 278 Kč (včetně DPH 10%)

Filologův sen

Nakladatelství Dauphin v loňském roce rozšířilo svou produkci o edici POP s podnázvem „Populární psaní k odpočinku a zábavě“. Jedním z doposud tří titulů, které byly do edice zařazeny, je Filologův sen, sbírka povídek z univerzitního prostředí švédského spisovatele Björna Larssona.

Björn Larsson se narodil r. 1953 a působí jako profesor francouzského jazyka a literatury na univerzitě v Lundu. Dráhu spisovatele zahájil v roce 1980 sbírkou Splitter (Střepy). Mezinárodní úspěch mu přinesl zejména román Long John Silver (1995), příběh věnovaný známému pirátovi ze Stevensonova Ostrova pokladů. V poslední době na sebe kromě sbírky Filologův sen (Filologens dröm, 2008) upozornil i knihou Döda poeter skriver inte kriminalromaner – Ett slags kriminalroman /(Mrtví básníci nepíší detektivní romány – Něco jako detektivní román), jakýmsi satirickým pošťouchnutím průmyslu zvaného severská krimi.

Ve sbírce Filologův sen se postupně setkáváme s příběhy vědců a vědkyň (a jednoho spisovatele), povahou, věkem i oborem zcela odlišných, do jejichž života zasáhne pokaždé jiná nečekaná událost. Ať už jde o genetičku beznadějně zamilovanou do homosexuála nebo třeba o speleologa smrtelně toužícího zapsat se do dějin, Björn Larsson nemá nouzi o nápady, i sama koncepce sbírky je docela vtipná a slibná. Nápad zamyslet se nad vztahem badatelů a více i méně úspěšných akademiků k realitě všedního dne či nad jejich motivací k práci je jistě nosný. Larsson může navíc čerpat ze svých dlouholetých zkušeností z tohoto prostředí, pro vědce má pochopení a líčí jejich nejlepší i horší stránky. Zřejmě ví, o čem mluví, když popisuje vztahy a nevybíravé konkurenční boje v prostředí univerzitní hierarchie nebo (mnohdy nepřiznanou) touhu po slávě či rovnou Nobelově ceně jako hlavní hnací motor některých vědců. Ze života jsou jistě i vyprávění o situacích, které převrátí život vědce naruby, ať už je to láska, nečekané těhotenství nebo třeba náboženské zjevení. V několika případech tyto příhody dávají vzniknout hezké pointě, příběhy však celkově připomínají spíš pohádky plné šťastných náhod, upovídané, poučující, někdy málo pravděpodobné a bez skutečných otázek či problematizace tématu. Na druhou stranu, jde-li o oddechovou knihu, je to tak zřejmě v pořádku.

Domnívám se, že knize tak trochu chybí výraz. Larsson dokáže být vtipný, ale zdaleka ne tak jako třeba David Lodge, i maličko jedovatý, i když oproti takové Helene Uri jen zcela neškodně. Když filozofuje, je to, omlouvám se, nudné. A když píše o předmětech bádání jednotlivých vědců, zní to až podezřele jednoduše. Ze sbírky se vymyká poslední povídka, v níž spisovatel trochu ironizuje vlastní osobu a příběh vtipně zamotává do sebe. Škoda, že podobných zpestření není v knize víc.

Marie Voslářová, iLiteratura, 22. 5. 2012