Mysli si čas jako procházku po cestě
otoč se a jdi
dojdeš až k moři za horizonty
anebo potáhnou krajinou tanky
Na měsíc nedojdeš
Nepotkáš své hrdiny
snad jen s trochou závratě
hodně se naklonit
Zádrhel náhlý
Voda v lulce
patok piješ
a kouř stoupá
takitak
Nepřestávej
nemaj za to
někdo tady vytřel zrak
Šlacha ukazováku se uvolňuje
a odhazuje bolení
Hlava dumá
nese se z ní dým
za rohy visí na otázce
Rozrejdil ji stín
Zdivo klece kreje
kanárek nás hřeje
pod záštitou srdce
Trávit dny jednotvárně
až se rysy obličeje setřou
Sklo vyleštit vlákno nažhavit
kapuci nasadit
S chutí se na noční procházku vypravit
Blažený spánek hm
odvrací pohromu
hlad jde i po duši
strava je v natronu
Krvácí z uší
po hlasitém jak pravda
jak na prsty vonná mast
to konečně z ploskonohých
správný klíč přeřízl vlas
na pokoj padla únava
Dobře ráno vstát
a navinout to zas
Kterési zimní noci
když zamrzla Vltava
vytáhl staré vědro ze sklepa
ukradené z 89 ale 1700
ledvinovými kameny světců led posypal
pak to vědro přiložil ke zdi z jater básníků
a poslouchal
a zase dále psal
Závažné myšlenky padají
vlastní tíhou dospod stran
tam se to hemží škrty
ale ty padají zrovna tak
a všechno co je podstatné
podtrhávaj
trochu se i propisují
na počátku je cenzurované slovo
a prsty špinavé
Kde nejsou zdi
otevírají knihy
dokola tytéž
mezi řádky klamy
lidi mezi stranami
V betonu počínají rašit dráty
v nich hlásky jako když ztuhne míza
v lahvičce to tepe
objímáš ji jak plyšáka
Přes ústa projdou jen archaismy
snažím se mluvit na tebe
Kolej
Dvě spojené postele
počmárané rozryté a vrzající
jedna místnost a my dva
natahuješ se po lampičce zaklíněné do trubek
překrytá dekou
vzpomenu si na letní tábor
zítra jdeme do studoven
stále jsme mladí je to jako tehdy
Vzpomenu též na šikanu
Zhasnuto
