I.
Jsem to ale hlava děravá
hlava děravá
babička v zahradě
co už není
lomí rukou – jen jednou rukou
a invalidní vozík
vrže
jako by vzpomínal
na Kamennou hlavu
Stejným pohybem
usínáš
pod bradou mech a v ústech
sníh
Sklízíš a podpaluješ
popel v mlze
Soumrak trávy
Pálíme rozlámané rámy
obrazů
rozpraskané jako vrásky
plné vzpomínek
na smích
strach
ztichlé klíče
zapečetěný čas
co zdřevěněl
V holínkách kručí voda
přišla pít
z tvých prstů
V krocích se zelená římsa
nad oknem
které už také není
Díváš se smutku do břicha
II.
Hmyz ruší lampu i noc
maštale
Rodí se další den
Anežka vyvede krávu
zpívá
zatímco z čela deště
stéká pot
Kráva bučí
a zvědavá veverka rozhoupává
větve stromů
nad Kamennou hlavou
Pliveš mi do tváře
předvčerejšek
Slyším mlasknout slinu
a noc je blíž
než cesta
Vede k mým rtům
jako rampouch
odkapává vteřina za vteřinou
jak zrazené slovo
mezi kamennými snosy
Něco za něco
řeklas a dál jsi sešívala
čas
dál zamykala údolí a tiskla
čelo do ticha
A do tvých zad se opírají
šedivé vlasy
odplouvají k polštářům a řeka
je topí ve stínech
Dům v křovinách nemá
plot
ani střechu
jen zívá do pralesa
III.
Babička lomí rukou
že tu někde žila
Jednou jsem tu žila
říká
a oni mě okradli
a zapomněli
Šeptala do potoka
do kruhů pod očima
do mraků v dlaních
jako řeka
co houstne
ryby
ryby
ryby
ryby
jako vítr
co očichává
spadané listí
šum
Hlava děravá
pod Kamennou hlavou
Stálo jich tu dvacet
Sem tam
A dneska?
Kameny
Sklep
Kameny
Kameny
My dál jdeme mezi slovy
ke Kamenné hlavě
IV.
Dnes jsou její ruce slabé
tlučou do mrazivých meandrů
šeptající vody
a kamínek
který jako holka
vyhodila k nebi
až teď čeří hladinu
až teď řeka opírá
lokty mezi břehy
ryby
ryby
Svléká se v proudu
posedlá šedivým tichem
slepými rybami
slepou zátočinou
slepým strachem
Řeka větří
vranky
Ve vlasech máš
trny mých prstů
Stárneš
Obraz větví na hladině
těžkne pod tíhou
mého těla
Hlína na dně zdvihá
mlhu v kořenech
