Jan Vozka: Nádherné škváry zkušenosti

menu

Jan Vozka Nádherné škváry zkušenosti

Vyšlo 1. 9. 2026
  • Nádherné škváry zkušenosti Jana Vozky jsou generační výpovědí z útržků příběhů z hokejových stadionů, videokazet, filmů, klukovských part, zkušeben, kapel a hospod. Civilní poesie s drsným humorem a sebeironií, pod nimiž však stále probleskuje melancholie a vědomí pomíjivosti. Z každodennosti, bizarních postav a zdánlivě banálních okamžiků tak vzniká osobní archeologie paměti. Sbírku uzavírá skutečný dopis autorova pradědečka synovi z roku 1939 a doprovázejí ji expresivní černobílé ilustrace Matěje Lipavského.

  • 115 x 200 mm, V2, 86 stran

  • ISBN: 978-80-7645-728-7, 978-80-7645-729-4 (pdf), 978-80-7645-730-0 (ePub)
  • Cena: 328 Kč

Komedianti



Chodili jsme tam na zápasy Stadionu

vůně umělého chladu

obláčky páry ze zpocených hlav hráčů

a z tajícího sněhu za bubnem rolby

oharky cigaret

a pásy černé gumy všude po zemi

na které jsme hráli svůj vlastní zápas

se špinavým tenisákem

nebo až nahoře nad poslední řadou

vedle dřevěné bafuňářské boudy

na betonovém plácku

ve špíně a zimě

lapačka z kšiltovky

prodřený šusťáky


Občas někdo ladně nakopl tenisák

a ten zmizel v hloubi té boudy

někdo se zasmál

a někdo řekl

Koukejte odsud vypadnout

komedianti

a tak jsme vypadli a šli k bufetu

kde jsme nebezpečně kličkovali

mezi diváky s pivem a klobásou

někdo zaklel

někdo nás seřval

to jsme pak stopili tenisák

a zmizeli v davu

prosmýkli se mezi změtí těl

a vynořili se až za brankou domácích

nebo hostů

a začali znova od nuly




Komiksáci


Obdivovali jsme je

a přáli si být jako oni

mít nějakou zvláštní schopnost

jinou než jen umět házet čáru

nebo zvednout puk pod víko

mít schopnost vědět

z čeho přesně se zítra bude psát

ta blbá písemka

co se stane za týden

chovat se jakoby nic

být dál mimoněm

ale pak se zničehonic

hrdinně postavit nepříteli

odrazit ho

jen svým spalujícím pohledem

svou utajovanou superschopností

vznést se do vzduchu

vyletět ven

přemístit se v čase a prostoru

jen myšlenkou

pohnout se židlí a se stolem

pohledem vidět skrz zeď

do vedlejší třídy

být jediný mezi všemi

sám se svým tajemstvím

a při cestě domů

nepatrným pohybem ruky

nebo jen vůlí

zvířit prach a listí u cesty

a nechat ostatní ať si myslí

že to byla jen náhoda

jen obyčejný poryv větru

jen ten vítr a nic víc




Groteska


Kohout stál hned vedle střídačky

a hrál si na brankáře

bufy místo bruslí

kulich vražený do čela místo masky

dvojitý šusťáky jako betony

imaginární hokejkou odklízel imaginární sníh

a neustále sledoval puk na ledě


Stál vedle Hopa – náhradního brankáře

co seděl na bidle zachumlaný v dece

Kohout se na něj šklebil a dělal ksichty

ale Hop byl jako sfinga

nehybný a zabalený v té žluté larise


Kohout se přibližoval a zase vzdaloval

prosil o lapačku

tu strašně moc chtěl

až mu ji Hop nakonec půjčil

jenže měl jít zrovna chytat


Dívali jsme se na ten výjev

jak z grotesky

Laurel a Hardy v přímém přenosu

Kohout máchal vítězoslavně lapačkou

a nechtěl ji vrátit


Vtom Hop udělal dva tři rychlé

nesmírně ladné skoky

vznesl se jako obří baletka

a jediným prudkým pohybem

vyškubl Kohoutovi lapačku z ruky

a nám se chtělo zatleskat a zařvat

Nářez!


Ten zápas jsme prohráli

a Kohout tehdy jako brankář skončil

chodit na zápasy ale nepřestal

postavil se naproti

a rozjel to jako rozhodčí




Komando



Těšili jsme se

když jsme jeli hrát zápas někam dál

do Havlíčkova Brodu nebo Chomutova

znamenalo to lepší bus

a televizi s VHS


Často jsme dělali brajgl

až musel řidič zajet na odpočívadlo

vystoupit

zapálit si a počkat

než nás trenér zjebe


Když se ale pustil film

všichni byli zticha a čuměli

a bylo vlastně jedno na co

i když byli řidiči co měli lepší

a horší vkus


Nejradši jsme měli béčkový akčňáky

Schwarzik a Stallone

střelba a plameny

to bylo naše




Jednou jsme viděli i kus porna

co byl nahraný za jedním akčňákem

a kluci se smáli

a někdo pak vstal a vypnul ten krám