Miloš Gerstner: Krkonošská kuchařka

menu

Miloš Gerstner Krkonošská kuchařka

Vyšlo 15. 12. 2009
  • Kniha receptů a regionálních zvyků.

  • Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Volovx Globator.

  • Přečtěte si recenzi na tuto knihu z Meredit.cz a pohleďte i na rozhovor s Martinem Gerstnerem o této knize..

  • Náklad 800 ks, V8 lesklé lamino 130 x 200 mm, 188 stran

  • ISBN: 978-80-7272-207-5, 978-80-7207-741-0 - Volvox Globator
  • Cena: 228 Kč

Krkonošská kuchařka aneb Hory dávají chléb

Hledáte kuchařku, která kromě receptu obsahuje zajímavosti jako jsou tradice a zvyky z oblasti Krkonoš? Tak neváhejte a pořiďte si tuto publikaci, které vydalo nakladatelství Dauphin: V této knížce naleznete mnoho chutných tradičních a netradičných jídel z této oblasti.

Tato knížka čtenáře provádí ročními obdobími a měsíci v Krkonoších a popisuje tradiční jídla a zvyky. Připojený recept nabízí vyzkoušet si, jak se dříve na horách vařilo, a oživit si někdy již zapomenuté chutě. Dozvíte se například, co je to „gramatika“, „falešný pajšl“ nebo „netynka“, a budete si třeba moci připravit vánoční houbovec.

Autorem publikace je Miloš Gerstner (1915 – 2006) - narodil se ve Vrchlabí, avšak dětství strávil v nedalekém Benecku. Tato podhorská víska se mu stala druhým domovem. Zdejší život si zamiloval a osudy lidí z krkonošských osad se mu staly věčnou inspirací pro jeho literární tvorbu. Publikoval v různých periodikách, především v časopisu Krkonoše. Ve svých článcích se zabývá tématikou národopisnou, folklórní, jazykovědnou, historickou i literárně historickou.

Pár receptu, které v knížce najdete:


Couračka

Uvedeme do varu asi 1 a ½ litru vody, pak do ní vhodíme talíř kyselého zelí a přilijeme vody ze zelí, vaříme, doku zelí nezměkne. Někde dávali vařit se zelím ještě dvě nebo tři větší brambory, rozkrájené na kousky. Asi v půllitru mléka rozkvedláme sběračku hladké mouky, osolíme, zavaříme a slijeme se zelím. Nakonec můžeme do polévky rozmíchat celé vejce. (Ve statcích dávali napůl mléko a kyselou smetanu.) Milovníci hub uvařili v polévce i rozdrcené suché nebo nakrájené syrové houby.


Netynka

Bramborové těsto jako na vdolky (strouhané brambory, polohrubá mouka, vajíčko) osolíme, zředíme 2 lžícemi mléka, vložíme do pomaštěného pekáče, navrch dáme borůvky nebo třešně ptáčnice. Pečeme v nepříliš horké troubě. Netynka sloužila k pohoštění náhodné návštěvy, málokdy se podávala na stůl jako hlavní jídlo.


Chlupáče (chlupaté knedlíky)

Nejsou lákavé vzhledem, ale mají vynikající chuť, zvláště když je polijeme rozpuštěným máslem nebo smaženou cibulkou. Jindy k nim pro změnu podáme smažené brambory a samozřejmě dušené kyselé zelí. V žaludku „poleží“. Jedly se k obědu, když nebyla naděje na svačinu.

Nastrouháme 4 syrové brambory, trochu vody odlijeme, přidáme 2 vajíčka, 20 dkg krupice a 20 dkg hladké mouky (nebo stejné množství polohrubé mouky), osolíme, promícháme a pak noky velikosti menšího vajíčka házíme do osolené vařící vody. Při vaření je nesmíme nechat přichytit ke dnu, ztratily by vláčnost. Po uvaření cedníkem vylovíme a hned rozkrojíme napůl a omastíme. Některé hospodyně doporučují jen jedno vajíčko, aby chlupáče nebyly tvrdé.


U nás doma je tento recept známý (i přesto, že jsem z Moravy). Opravdu chutnaly skvěle, my je většinou podáváme se smaženou cibulkou nebo na sladko s máslem a s cukrem.


Dagmar Babilonová, Meredit.cz, 15. září 2010