Klára Hůrková: Pozdější meditace

menu

Klára Hůrková Pozdější meditace

  • Výbor básní z let 2002-2022 – nové básně a překlady z němčiny česko-německé básnířky, spisovatelky, esejistky

  • V2 114 x 200 mm, 80 stran

  • ISBN: 978-80-7645-377-7, 978-80-7645-378-4 (pdf), 978-80-7645-379-1 (ePub), 978-80-7645-380-7 (Mobi)
  • Cena: 268 134 Kč (včetně DPH 10%) | Sleva: 50%

Zblízka

Ti, kdo nás nejvíc milují

se na nás dívají tak zblízka

že nás nevidí

Objímají nás ve svých snech

jako zlaté modly

Ale naše sny

jsou pro ně jen

podivní ptáci za oknem

které je lépe nekrmit

Nemilostná

Sedíme proti sobě

Přesto mě nevnímáš

Píšeš mi stovky slov

v nich ale nenacházím

zrcadlo, v němž bych viděla

svou zářivější tvář

Utíkám do některé

ze svých mnoha podob

do komnat samoléčby tvorbou

Žádný strach, nezajdu smutkem

Znám nejrůznější rozpouštědla

která můj štětec vyčistí

aby přes bílé plátno

udělal bílou čáru

Terapie

Svlékli mi zatvrdlý krunýř

sloupli ze mě zaschlou

placentu přizpůsobivosti

Měkká a nahá

uvolněně dýchám

– kuře, které se

po dlouhém úsilí

vyklube ze skořápky

Tak ti chci vyprávět

neznámá ženo

všechno, co nevím

o tom, kdo jsem

Kosmická

Pořád se chlubíš tím

že ses dotkla nebe

jak unavený kosmonaut

který po léta nevychází z bytu

jen novinářům

poskytuje interview:

„Vesmír je černý,“ říká

„Jen občas

oslepující záře hvězd...

Nedejte se zmást

světlem na Zemi

Světlo samo

a všechny věci v něm

jsou pouhá iluze“

Když novináři odejdou

i s jeho poselstvím,

stojí potají u okna,

dychtivě pozoruje život

na noční ulici

a vzdychá touhou