dauphin

Dva soubory kubisticko-expresionistických próz; Lelio (1917) je první autorovou samostatnou knihou, na niž svou strukturou navazují texty souboru Pro delfína (1923).

Kniha esejů zabývajících se tzv. diletantským uměním představovaným městským výtvarným folklorem.

Satirickým ilustrovaným fejetonem Umělý člověk se autor vyrovnal se svým vztahem k futurismu; tvarově s tímto textem souvisí výbor z poválečných fejetonů Ledacos, v nichž se projevuje prostřednictvím reflexe nejvšednějších témat Čapkův humanismus a zároveň nedůvěra k sociálním experimentům.

Polemický filozofický esej spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.