dauphin

Kniha ojedinělého a opomíjeného soukromého myslitele, mentora Václava Havla i jiných moudrých. In memoriam JEF.

Esej z roku 1995, v níž autor rekapituluje nejen šest let svého pobytu v Indii v roli mexického velvyslance (1962–1968), ale také zážitky a setkávání s indickou kulturou při několika cestách před vykonáváním této funkce i po jejím ukončení. Pobyty v Indii zanechaly v Octaviu Pazovi hluboké stopy a ovlivnily nejen jeho básnickou tvorbu, ale také nahlížení na kulturu, umění, politiku a filosofii. Své osobní prožitky člověka patřícího do západního kulturního okruhu při setkávání s touto východní kulturou zpracoval v knize Indické odlesky, v jednom z posledních děl, které napsal. Esej nejen rozšiřuje naše znalosti o tak odlišné realitě, jako je ta indická v porovnání s tou západní, ale nutí nás rovněž nahlížet na plodné rozpory (někdy i soulad) mezi naším viděním světa a tím orientálním, nutí čtenáře hledat analogie na jedné straně, na straně druhé kontrasty. Octavio Paz v textu na mnoha místech srovnává mexickou a indickou společnost, upozorňuje na to, co je oběma kulturám společného a v čem se liší. Čtení eseje narušuje naše rutinní smýšlení o světě a nebyl by to Octavio Paz, kdyby v knize nevedl dialog s námi samými jako lidskými bytostmi.

Svrchovanost – je glosována významnými osobnostmi českého a slovenského veřejného života, je komentována zprava i zleva, z pozice různých vědních oborů, životních zkušeností či politických funkcí.
Svrchovanost – přináší kritiku globalizovaného kapitalismu i progresivistických společenských experimentů, svrchovanosti tolik vzdálených.
Svrchovanost – jeden ze základních kamenů demokracie – značí, že stát i jeho lid jsou schopni činit samostatná rozhodnutí o svém osudu.
Svrchovanost – je dnes zpochybňována pravicovým neoliberalismem i levicovým progresivismem a nálepkována jako populismus či naopak extrémismus.

Filozofický fragment nejvýznamnějšího básníka a myslitele raného německého romantismu.

Atypický text kritického realisty okouzleného roajalismem a dandismem.

Paměti význačného prvorepublikového lékaře, cestovatele a humanisty.

Svatý Václav? Hus? František Josef I.? Od které doby sedí Němci v naší vlasti? Mají dějiny Čechů smysl?

Kniha Jaroslava Vacka nám přináší vyčerpávající přehled mýtu o Ahasverovi v kulturních dějinách naší civilizace.

Na pozadí hlavních tezí moderny, s ohledem na některé základní teze postmoderního myšlení, staví Wellmer proti totalizujícímu pojmu rozumu v moderně pojetí rozumu jako pole spolupřítomných a spolupůsobících dílčích racionalit.

Spirituální cestopis.

Politická esej na téma masová imigrace a národní identity na půdě současné Francie.

Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do „zednářského“ myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.

Provokativní text provokativního myslitele, který provokuje hodně opovážlivě: obhajuje rodinu, přátelství, víru a smysluplnou práci.

Eseje věnované současnému Portugalsku i obecně tíživým problémům našeho světa.

Počátky staročeské mystiky nabízejí vhled do nábožensko-mystické literatury druhé poloviny XIV. století.

Co má společného Toledo, Mexico, Santiago de Compostela, Kanárské ostrovy? Goya,García Lorca, Unamuno?
Španělskou kulturu.

Rozsáhlá historicko-sociologická, literární a životopisná esej, jedno ze stěžejních děl Octavia Paze, mexického nositele Nobelovy ceny za literaturu (1990).

Studie o novém uspořádání globálního světa po rozpadu polárního světa studené války. O nových mimostátních činitelích formujících světovou poltiku, o novém způsobu válčení a nové konfliktualitě, která se vyznačuje asymetrií a deteritorializací.

Esej o kultuře.

Eseje o Bohu, estetice, jazyku a myšlení.

Soubor esejů George Steiner „posledního z velikých“ z různých podivuhodných myšlenkových světů, které se mohli stát jeho knihami, snad...

Čas zabijáků můžeme vnímat coby oslavnou píseň na Rimbauda, na mládí a nevinnost, jako konfrontaci jednoho umělce s druhým, jako temnou vizi budoucnosti i jako kritiku umění dvacátého století.

Analýza smyslu či ne-smyslu státu, jeho existence, fungování, budoucnosti.

Kniha duchovního běženectví, příručka pro uprchlíky, uprchlíky před sebou, světem a Bohem.

Kniha o problematice paměti a jejího fungování. O paměti z hlediska psychologického.O paměti historické, literární, rodinné, kolektivní...

Soukromé svědectví o roku, ve kterém se mohlo něco stát a přesto konec světa nenastal.

Kniha pro všechny, jimž demokracie navozuje jisté nezpochybnitelné pochybnosti aneb filosofická esej o tom, co každý myslitel jasně ví, ale nikomu to nepoví.

Nástin dějin evropského verše je knihou zcela výjimečnou – jedná se o první pokus komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor (v potaz je vzato 30 jazyků), ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši XX. století, resp. k experimentální poezii 50.-70. let.

Naratologická studie Jiřího Hrabala se zabývá kategorií fokalizace v rozsahu, s nímž o ní nebylo dosud nejen v českém kontextu takto souvisle pojednáno. Práce není pouhým heuristickým zachycením proměn pojetí a významů kategorie fokalizace.

Kniha se zaměřuje na jedno z nejvýznamnějších témat umělecké prózy Jaroslava Durycha, jímž je vztah muže a ženy. Zmíněné téma se její autor pokouší interpretovat v teologicko-antropologické perspektivě.

Žánrově těžko zařaditelné dílo, v němž se prolínají autorovy zážitky z dětství a cest, vzpomínky na setkání s významným intelektuály a spisovateli 20. století (např. A. Tabucchi, M. Zambranová, J. Andrzejewski), v závěru pak literární eseje vystřídají dojmy z návštěvy mexického Chiapasu krátce po povstání zapatistů v roce 1994.

„Nic nemá vyrůst tak, aby svojí domnělou důstojností přehradilo odvěkou cestu spojující posvátnou prázdnotu mezi dvěma domy a mezi dvěma bližními. Je to mravní povinnost, kterou bychom měli mít na zřeteli při budování našich domovů, a tím spíš by měla být údělem sakrálních staveb, vládních budov, univerzit a škol.“

Shrnutí autorovy dosavadní práce v oblasti dějin české literatury. Zahrnuje studie různého obsahu, perspektivy a zaměření.

Kniha obsahuje deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s prof. F. Danešem, prof. E. Hajičovou, dr. P. Jančákem, prof. M. Komárkem, doc. I. Nebeskou, prof. B. Palkem, dr. J. Povejšilem, dr. M. Těšitelovou, prof. O. Uličným a prof. R. Večerkou). Obrací pozornost především na formování české lingvistické bohemistiky, a to jak na rovině osobnostní, tak na rovině institucionální, a představuje tak velice důležitý a doposud chybějící příspěvek k dějinám moderní české jazykovědy.

K otázce sepětí řádu umění a života v české poezii první poloviny 20. století.

Nové rozšířené vydání souboru studií předního českého literárního historika strukturalistické orientace z 50. a 60. let.

Eseje a úvahy předního českého hudebního teoretika a estetika zamýšlející se nad situací moderní vážné hudby a hudební kultury vůbec v dnešní společnosti.

Rozsáhlá studie se neomezuje pouze na tvarovou analýzu zkoumaných děl, ale ukazuje zároveň, jak literatura přerůstá do života.

Autor na obecnější úrovni shrnuje výsledky výzkumů afrických primitivních společností, pokud jde o politické fenomény jak z hlediska jejich organizace, tak i v praktických funkcích.

Kniha o manipulátorech, závislých aneb proč milujeme ty, kteří nám ubližují.

Málokterá historická práce vyvolala v posledních letech takový zájem a tak živé reakce, a to jak mezi odbornou, tak laickou veřejností, jako kniha izraelského historika Šlomo Sanda Jak byl vynalezen židovský národ a její přímé pokračování Jak byla vynalezena země izraelská.

Sobectví – ctnost? Americká filozofka a spisovatelka Ayn Randová (bestsellery Atlasova vzpoura a Zdroj) zvolila právě tento provokativní titul své knihy, protože chce světu něco radikálního sdělit.

Kniha o tom, jak se ekologie se vrací ke svým základům, o novém vztahům lidí a zvířat a také o tom, jak internet, k tomu může být velmi velmi užitečný (a jak se to celé děje).

Tato kniha je prvním pokusem prozkoumat fenomén Živé mrtvoly (rozuměj korporátního člověka, jeho slovníku, dress codu, sexuality, stravovacích návyků)naprosto otevřeně, přímo a seriózně. Kniha pro věčné snílky, kteří věří, že pracovní život může být a radostnější, a hlavně lidštější’.

Ve zběsilém tempu současných pracovišť směřuje řada zaměstnanců k vyhoření. Pro jiné zaneprázdněnost spočívá spíše v hledání způsobů, jak se práci vyhnout. Obojí zdárně popisuje tato studie každodenní ekonomie o smyslu práce a boje o čas.

„Esejistická“ kniha tohoto slavného antroploga analizuje na základě řečového rámce postmoderní současnost stejně tak jako dějiny minulého století, krásným a podivuhodným stylem odhaluje změny řečových paradigmat a jejich fatální následky na naše bytí, tedy zrod globalizace ekonomie, numerizace reality a všeobecné rozšíření informatiky znamenající nástup současnosti, tedy jeho slovy „Velké transformace“.